Vlčí máky

Občas krvácíme, aniž by nám tekla krev a pláčeme, aniž by nám tekly slzy. Neviditelná bolest, kterou nikdo nepřichází utišit. A pak jsme křehcí jako ty okvětní plátky vlčích máků. A pakliže nikdo nepřichází, musíme se po té širé pláni rozejít sami. A všechno to minulé hodit jednoduše za hlavu. Slunce zapadá, aby mohlo vycházet.

Soundtrack fotoblogu: Kill Bill: Bang Bang - The Danish National Symphony Orchestra