Vandrácká padesátka přes Bílé Karpaty
07. dubna 2018
Prosím sdílejte

Vandrácká padesátka

Nivnice – Hrabina – Velká Javořina (K1) – Květná – Velký Lopeník – parkoviště u chaty Lopata (K2) – Březová rozcestí (K3) – Nivnice

 

 

Sobota 7. dubna 2018 • Vandrácká padesátka je padesátikilometrový pochod přes Bílé karpaty. Pořádá ho Turistický oddíl mládeže Nivnice. A je to teda vskutku nezapomenutelný zážitek.

 

Poprvé jsme se Vandrácké padesátky zúčastnili v roce 2017. V roce 2018 se konal již 40. ročník a my jsme se zúčastnili podruhé. Během pochodu jsem pořizoval audio záznamy a občas udělal nějakou tu fotku.

 

Z audio záznamů je slyšet, jak jsme ráno se svítáním vyšli plni elánu a jak nám postupně, s pohybem slunce po obloze, síly ubývaly. Jak se střídaly naše nálady i jak se měnil náš slovník - na prahu vyčerpání jsme bohužel nechodili pro nějaké to občasné sprosté slovo daleko. Snad nám to prominete. Protože když už se slunce chystalo zapadnout za horizont, byli jsme se silami i se slušností úplně na dně.

 

Taková byla naše druhá Vandrácká padesátka. Takové to bylo, když jsme podruhé v životě ušli během dne padesát kilometrů.

 

 

Moc nevěřím a ani to po vás vlastně nemůžu chtít, že byste vydrželi poslouchat skoro hodinu dlouhý záznam z našeho dvanáctihodinového putování přes Bílé karpaty, a tak vám nabízím alespoň záznam z cíle, kde je shrnutí našich pocitů a dojmů.

 

 

Ona je to totiž asi spíše taková vzpomínka pro nás zúčastněné. A co vzpomínka, ono je to vlastně především varování pro naše budoucí já. Varování abychom se takovému bláznovství napříště vyhnuli. A to doslova, protože v jedné části záznamu k svým budoucím já skutečně promlouváme a odrazujeme se od účasti na dalším ročníku. Asi to však dopadne přesně tak, jak jsme si týden na to řekli s kamarády u piva. Na všechny ty těžké chvíle zapomeneme a stejně, my blázni, půjdeme znova.

 

No a abych pravdu řekl, už teď se moc těším. Už teď se moc těším, jak zase budeme celý den v nádherné přírodě, kterou máme za humny, jak budeme kráčet lesem, jak si na kontrolní stanici K1 na Velké Javořině vychutnáme chleba se sádlem a s cibulí tak jako nikdy jindy, jak se zase potkáme toho času se 75letým panem Karlem, který loupe jeden ročník za druhým a jak ho pro jeho výkon budeme zase tolik obdivovat a jak nás zároveň bude štvát, že už nás zase předběhl, jak si zase spolu zanadáváme na bolavé nohy, na blbé boty, tu na zimu, tu na horko, ale hlavně na to, jak se zase budeme moct otočit za sebe a uvidět v nedozírné dálce místo, malý bod, bod, kterým jsme ještě před několika hodinami kráčeli a jak si budeme moct říct - páni, to jsme vážně ušli?!

 

A co vy, kolik nejvíc kilometrů se vám podařilo zdolat? Ať už chůzí či třeba během. Podělte se v komentáři!

Doposud žádný komentář
Buďte první, kdo zanechá komentář.
Zanechte komentář
Newsletter — ať vám nic neunikne!
Informace o všem novém budete mít ve vaší e-mailové schránce. A navíc mně tím uděláte obrovskou radost a motivujete mě, protože budu vědět, že mám pro koho tvořit.