Liduška

Ví, že jsou si blízko. Cítí to. Podvečerní slunce neobvykle hřeje. Listy stromů šelestí jinak než je pro ně běžné. Už jen posledních pár kroků. Po celé té nekonečně dlouhé cestě. Tak dlouhé, že si myslela, že bloudí. Dnes už však ví, že šla správně a chápe každou její píď. Ví, že jen díky oné cestě se zjemnil její krok. Dokonce se teď občas vznáší mírně nad zemí. Drobounké labutí pírko unášené lehkým vánkem. Elegantní, vznešená a čistá. Už jen posledních pár kroků. A ona přijde přesně na to místo, ze kterého před mnoha lety vyšla. Což ji nejprve dost zmate. Pak ale jako zázrakem prozří. Uvidí věci jinak. A on tam bude stát. Jako tehdy. A ona se na něj podívá a najednou ho uvidí jinak. Byl tady. Celou tu dobu. Celou tu dobu tady pro ni byl. A to labutí pírko dál popluje vzduchem.

Soundtrack fotoblogu: Lana Del Rey — Classical cover by ASTON — Born To Die